Vzpomínáte na dobu, kdy slovo hazard znamenalo především blikající výherní ay, karetní hry nebo xu? Tato představa se v posledních letech výrazně změnila. Technologie pokročily a přinesly mnoho možností, jak se bavit na internetu nebo prostřednictvím mobilních aplikací. Bohužel se s tímto rozvojem objevily také rizikové prvky, které dříve patřily výhradně do světa hazardních her. Zvláště znepokojivé je, že se tento jev začal dotýkat také dětí a dospívajících, kteří ještě neumí posoudit, jak závažné důsledky může taková zábava přinést.
Odměny, náhoda a závislost – když videohra láká k opakovanému hraní
Hazardní hry mají několik jasných charakteristik. Hráč vsadí peníze, čeká na výsledek, který závisí na náhodě, a doufá v odměnu. Právě kvůli nebezpečí závislosti a finančního rizika jsou tyto hry přísně regulovány a vyhrazeny dospělým. Videohry naopak dlouho působily jako zábavná aktivita bez těchto rizik. Dnes však hranice mezi těmito dvěma světy přestává být jasná.
Problémem, na který odborníci upozorňují, jsou zejména takzvané loot boxy. Jedná se o digitální balíčky, jejichž obsah je hráčům neznámý až do chvíle otevření. Koupit si je mohou za skutečné peníze nebo herní měnu. Přestože nejsou nutně potřeba pro samotné hraní, často usnadňují postup ve hře nebo nabízejí atraktivní kosmetické vylepšení, takzvané „skiny“. Podle Martina Zajíčka, odborníka na nelátkové závislosti z poradny PREVENT, kombinace náhody a očekávané odměny silně působí na hráčovu psychiku. Snadno pak vzniká spirála, kdy hráč opakovaně utrácí peníze nebo čas, aby získal vytouženou odměnu.
Gaming vs. gambling – dva světy, které se sbližují
Ještě před několika lety bylo hraní videoher vnímáno jako bezpečná aktivita, při které děti trávily čas. Dnes ale řada her obsahuje prvky, které svým fungováním připomínají hazardní sázení. Přitom nemusí jít vždy o skutečné peníze. Hry často lákají děti k tomu, aby za virtuální odměny věnovaly mnoho času. To může vést ke vzniku návyku, který se později snadno přenese do skutečného hazardního chování.
Výzkumy potvrzují, že děti a teenageři tráví hraním her několik hodin denně. Přitom zábava se může snadno změnit ve vážný problém, jakmile hráči ztratí kontrolu nad časem, který hraní věnují, nebo když začnou lhát svým rodičům o skutečném množství času stráveného před obrazovkou.
Nadměrné hraní, spojené se závislostí na loot boxech, může mít negativní dopady na sociální kontakty, školní úspěšnost i duševní zdraví dětí. Americká psychiatrická asociace uvádí, že závislost na videohrách se projevuje zejména ztrátou kontroly nad hraním, izolací od rodiny a kamarádů a obtížemi ve škole.
Regulace loot boxů: svět reaguje, Česko váhá
Protože loot boxy velmi připomínají hazardní hry, přistoupily některé státy k jejich regulaci. Například Belgie a Nizozemsko loot boxy úplně zakázaly. Velká Británie je povoluje jen v případě, kdy obsah loot boxů nelze prodávat mimo hru, zatímco Japonsko zakazuje jen specifické typy těchto boxů. V Číně a Jižní Koreji musí výrobci her zveřejňovat pravděpodobnosti výhry v loot boxech.
Česká republika zatím k podobným opatřením nepřistoupila. Podle Jana Řeholy z Institutu pro regulaci hazardních her je ale současná nečinnost velkým rizikem. Bez jasné regulace se podle něj buduje generace mladých lidí, kteří mohou být v dospělosti závislí na hazardních hrách. Zahraniční studie potvrzují souvislost mezi loot boxy a rozvojem problémového hráčství u mladých lidí. Regulace těchto prvků by proto měla být samozřejmostí.
Co mohou dělat rodiče již nyní?
Rodiče nemusí čekat na legislativní kroky, ale mohou sami udělat několik věcí pro prevenci. Klíčové je vědět, jaké hry děti hrají, zda obsahují loot boxy, a případně stanovit limity například pomocí rodičovských zámků, které omezí možnost nákupu ve hře.
Martin Zajíček zdůrazňuje, že důležitá je hlavně otevřená komunikace s dětmi. Měly by rozumět tomu, jak loot boxy fungují, proč jsou rizikové, a proč je důležité trávit čas i jinak než pouze ve virtuálním prostředí. Podpora jiných aktivit, například sportů nebo zájmů mimo obrazovku, totiž výrazně snižuje riziko vzniku závislosti.
Dětské hraní se tedy může stát skutečným rizikem. Je na rodičích, aby se aktivně zajímali a pomohli svým dětem včas rozeznat a zvládat nebezpečí skrytá za zdánlivě nevinnou zábavou.
