Spousta lidí se stále drží představy, že k tomu, aby se mohli domluvit v cizím jazyce, musí ovládat alespoň deset tisíc slov. Tato domněnka však ve skutečnosti spíše škodí – kvůli obavám z obrovského množství slovíček se mnoho zájemců o studium jazyka vůbec nepustí do učení. Pravda je ale mnohem povzbudivější: k porozumění běžné komunikaci stačí přibližně 2 000 slov. Není třeba memorovat celý slovník, stačí osvojit si základy a rozšiřovat slovní zásobu postupně, přirozenou cestou.
Podle jazykových odborníků není nejefektivnější cestou mechanické učení slovíček, ale jejich osvojování v přirozeném kontextu. Lepší výsledky přináší učení se výrazům, které odpovídají konkrétním potřebám studenta. „Záleží na tom, proč se jazyk učím. Pokud kvůli práci, zaměřím se na slovní zásobu z kancelářského prostředí nebo obchodní komunikace. Pokud se připravuji na dovolenou v Itálii, budou pro mě užitečnější výrazy související s restaurací, pláží nebo cestováním,“ vysvětluje Simona Škurková, ředitelka jazykové školy Lingua centrum.
500 slov jako základ. Už začátečník se dokáže domluvit
Už zvládnutí několika stovek slov umožní základní dorozumění. Podle úrovní definovaných Společným evropským referenčním rámcem pro jazyky (SERR) patří člověk se slovní zásobou 500 až 1 000 výrazů do kategorie A1 – tedy na úroveň úplného začátečníka. Takový student zvládne jednoduché fráze, představit se nebo odpovědět na běžné otázky.
Jakmile student rozšíří slovní zásobu na přibližně 2 000 slov, dosáhne úrovně A2. Na této úrovni už zvládne popsat svůj den, sdílet své plány nebo se zeptat na názor někoho jiného. Dle odborníků právě v této fázi přichází pro většinu studentů zlom – začínají rozumět až 80 % běžné komunikace, a i když neznají zbylých 20 %, dokážou význam často odhadnout z kontextu.
„S jazykem na úrovni A2 už bez problému nakoupíte zmrzlinu na pláži a budete z toho mít radost. Krásně je to vidět na dětech, které se učí jazyk přirozenou cestou. Nepotřebují znát tisíce slov – i s omezenou slovní zásobou si umí koupit jízdenku nebo se zeptat na cestu, aniž by měly strach, že to nezvládnou,“ dodává Škurková.
5 000 slov otevře dveře k filmům, seriálům i pracovním schůzkám
Na vyšší úrovni, tedy B1 a B2, studenti ovládají mezi 3 000 až 5 000 slov. Tato slovní zásoba už umožňuje vést hlubší rozhovory – například o zaměstnání, cestování, kultuře nebo aktuálním dění. Lidé na této úrovni dokážou sledovat filmy a seriály v originále, rozumějí rodilým mluvčím a zvládnou i pracovní jednání v cizím jazyce.
„Když začnete odpovídat rovnou v cizím jazyce bez toho, abyste si věty nejprve překládali v hlavě z češtiny, je to známka skutečného pokroku. Právě tehdy si začnete uvědomovat, že v tom jazyce už opravdu něco umíte,“ říká Simona Škurková.
Aktivní vs. pasivní slovní zásoba: Ne všechna slova musíte umět hned používat
Důležité je rozlišovat mezi aktivní a pasivní slovní zásobou. Aktivní slovní zásoba zahrnuje výrazy, které dokážete sami použít v mluvení či psaní. Pasivní zahrnuje ta slova, kterým rozumíte při čtení nebo poslechu, ale zatím je aktivně nepoužíváte.
Například rodilí mluvčí angličtiny aktivně používají asi 20 000 slov, ale pasivně jich rozumí až 40 000. U každého člověka je pasivní zásoba větší než aktivní – a je to zcela přirozené. Klíčem je postupně přesouvat slova z pasivní do aktivní paměti prostřednictvím opakování a praxe.
Výzkumy i zkušenosti učitelů ukazují, že nejefektivnější metoda, jak si slovíčka zapamatovat, je učit se je v reálných situacích. „Studenti se na začátku bojí chyb a často se stydí, ale je důležité zkoušet mluvit. Lektor by měl být oporou a vysvětlit, že chyba není selhání – naopak, je to příležitost k učení. A většinou kvůli drobné chybě stejně komunikace nezkolabuje, protistrana rozumí,“ vysvětluje Škurková.
Rozsah slovní zásoby podle úrovní SERR:
- A1 – začátečník: 500–1 000 slov
- A2 – mírně pokročilý: 1 000–2 000 slov
- B1 – středně pokročilý: 2 000–3 500 slov
- B2 – vyšší středně pokročilý: 3 500–5 000 slov
- C1 – pokročilý: 6 000–8 000 slov
- C2 – velmi pokročilý (mistrovská úroveň): 8 000 a více slov
Jak efektivně rozšiřovat slovní zásobu? Klíč je v praxi
Pro rozšiřování slovní zásoby doporučují odborníci obklopit se jazykem co nejvíce. Pomáhá čtení cizojazyčných článků, poslech podcastů, sledování filmů v originále, ale i cestování a každodenní používání jazyka. Právě propojení slov s kontextem a emocemi vede k jejich lepšímu zapamatování.
Učit se jazyk není o počítání slovíček, ale o schopnosti s jazykem žít a používat ho. Místo toho, abyste se děsili představy desítek tisíc slov, zkuste se soustředit na to, co opravdu potřebujete a co vás baví. S 500 slovy se domluvíte na základní úrovni. S 2 000 už zvládnete většinu běžných situací. A s 5 000 slov budete sebevědomě komunikovat i v práci či při sledování filmů.
