Stále více žen odkládá založení rodiny do pozdějšího věku. Důvodem bývá studium, kariéra, finanční stabilita nebo hledání vhodného partnera. Přestože současná medicína nabízí řadu možností, jak s početím pomoci, biologické hodiny zastavit nedokáže. Odborníci proto upozorňují, že o plodnosti je dobré přemýšlet dříve, než se objeví první komplikace.
Pravidelný cyklus ještě neznamená vysokou plodnost
Mnoho žen předpokládá, že pokud mají pravidelnou menstruaci a netrápí je žádné zdravotní problémy, nemusí se o svou plodnost obávat. Skutečnost je však složitější. Reprodukční systém totiž stárne jinak než zbytek těla a jeho kondice nemusí odpovídat celkovému zdravotnímu stavu.
Po 35. roce života začíná ženská plodnost přirozeně klesat a po čtyřicítce se tento proces ještě výrazně urychluje. Zásadní roli přitom hraje množství a kvalita vajíček. Žena se rodí s omezenou zásobou, která se během života postupně snižuje. Ani pravidelný menstruační cyklus proto nevypovídá o tom, kolik kvalitních vajíček ještě zbývá.
Moderní reprodukční medicína umí pomoci v mnoha situacích, nedokáže však vytvořit nová vajíčka ani zlepšit jejich kvalitu. Lékaři mohou pracovat pouze s tím, co má žena ve vaječnících k dispozici v daném okamžiku.
Vyšší věk přináší větší rizika
S rostoucím věkem se nesnižuje pouze šance na otěhotnění. Vyšší bývá také pravděpodobnost komplikací během těhotenství. Častěji se objevuje těhotenská cukrovka, vysoký krevní tlak, preeklampsie nebo problémy s růstem plodu.
Svou roli hraje i skutečnost, že s přibývajícími lety roste výskyt chronických onemocnění, například cukrovky nebo hypertenze. Ty mohou průběh těhotenství dále komplikovat.
Současně se zvyšuje podíl vajíček s chromozomálními odchylkami. To může vést k nižší pravděpodobnosti vzniku zdravého embrya, vyššímu riziku potratu nebo genetických vad. Ani opakované cykly umělého oplodnění proto nemusí vždy přinést očekávaný výsledek.
Proč si často myslíme, že se nás to netýká?
Ve společnosti se stále častěji objevují příběhy žen, které porodily dítě po čtyřicítce nebo dokonce později. Média i sociální sítě často prezentují úspěšné příklady známých osobností, aniž by zmiňovaly dlouhou cestu, která k těhotenství vedla.
Veřejnost tak může získat dojem, že početí ve vyšším věku je běžné a snadno dosažitelné. Méně se však mluví o ženách a párech, kterým se přes veškerou snahu a léčbu dítě počít nepodařilo.
Odborníci upozorňují, že mnohé pacientky věří, že právě ony budou výjimkou a pokles plodnosti se jich nebude týkat. Biologické procesy však fungují u většiny lidí velmi podobně a nelze je zcela obejít ani pomocí nejmodernějších metod.
Když léčba nepřinese vytoužený výsledek
Jednou z nejtěžších situací bývá okamžik, kdy lékaři musí páru sdělit, že šance na vlastní biologické dítě je velmi nízká. Taková zpráva představuje obrovskou psychickou zátěž a může výrazně zasáhnout partnerský život i celkové duševní zdraví.
Proto stále více center reprodukční medicíny nabízí také psychologickou podporu nebo konzultace s terapeuty. Pomoc odborníka může párům usnadnit zvládání náročného období a pomoci při rozhodování o dalších možnostech.
Jak si plodnost uchovat co nejdéle?
Přestože věk zastavit nelze, existují způsoby, jak zvýšit šanci na budoucí rodičovství. Jedním z nich je zmrazení vajíček, takzvaný social freezing. Nejlepších výsledků dosahuje tato metoda tehdy, pokud jsou vajíčka odebrána v mladším věku, ideálně kolem třicátého roku života.
Ženy si dnes mohou nechat zkontrolovat také stav své ovariální rezervy. K dispozici jsou například krevní testy zaměřené na hladinu antimülleriánského hormonu (AMH) nebo ultrazvukové vyšetření vaječníků. Díky tomu získají lepší představu o své reprodukční situaci a mohou se informovaně rozhodovat o budoucnosti.
Plodnost není jen ženské téma
Při diskusích o biologických hodinách se často zapomíná na muže. Také jejich plodnost se však s věkem mění. Přestože spermie vznikají po celý život, jejich kvalita postupně klesá.
Vyšší věk otce bývá spojován s větším rizikem genetických změn ve spermiích a může ovlivnit nejen pravděpodobnost početí, ale také zdravotní stav budoucích potomků.
Důležitou roli proto hraje životní styl obou partnerů. Udržování zdravé hmotnosti, dostatek pohybu, vyvážená strava, nekouření a omezení alkoholu mohou pozitivně ovlivnit reprodukční zdraví žen i mužů. Přesto však platí, že žádný zdravý životní styl nedokáže zcela zastavit přirozené změny, které s sebou přináší věk.
Zdroje:
- https://csu.gov.cz/produkty/pocet-narozenych-byl-loni-nejnizsi-za-poslednich-240-let
- https://cz.unilabs.online/blog/jak-anti-mulleriansky-hormon-ovlivnuje-zenskou-plodnost
- https://www.novinky.cz/clanek/zena-zdravi-vek-sehrava-pri-poceti-dulezitou-roli-pri-delsim-odkladu-nemusi-pomoci-ani-umele-oplodneni-40432686
