Mikulov a Pálava patří k nejznámějším turistickým cílům jižní Moravy. Stačí však opustit nejfrekventovanější trasy a objevíte místa, která vyprávějí překvapivé příběhy. Čeká tu někdejší ostrov, obří vinný sud, stopy novokřtěnců i kopec připomínající pyramidu.
Mikulovsko si většina návštěvníků spojuje především s historickým centrem Mikulova, zámkem, Svatým kopečkem, Pálavou a samozřejmě vínem. Region však nabízí podstatně více a řada zajímavostí zůstává stranou hlavního turistického proudu. Některé jsou přitom snadno dostupné pěšky nebo na kole a mohou zpestřit rodinný výlet i víkendový pobyt.
Ostrov zůstal, přestože rybník zmizel
Jen několik kilometrů od centra Mikulova se nachází Portz Insel, jehož historie je spojena s někdejším rybníkem Portz. Na ostrov vedl dlouhý barokní cihlový most a v 17. století zde vznikl letohrádek.
Rybník postupem času zanikl, historické stavby však přežily. Obnovy se dočkal také most a při rekonstrukci vznikla v jeho okolí menší vodní plocha, díky níž dnes stavba opět získává část své někdejší atmosféry.
Portz Insel představuje zajímavý cíl zejména pro ty, kteří chtějí na chvíli uniknout z rušnějšího centra. Místo leží také na trase Mikulovské vinařské stezky, takže jej lze snadno začlenit do delšího cyklistického nebo pěšího výletu.
Vápenec formuje krajinu i místní víno
Charakter Mikulovska významně ovlivňuje jeho geologické podloží. Typickým prvkem oblasti je vápenec, který se neprojevuje pouze v podobě zdejší krajiny, ale hraje svou roli také při pěstování vinné révy.
Zajímavou zastávkou je okolí bývalého vápencového lomu na Janičově vrchu a nedaleký Procházkův lesopark. Navazuje na oblast přírodní rezervace Turold, kde se nachází rozsáhlý jeskynní systém vytvořený v jurském vápenci.
Pozornost si zaslouží rovněž zdejší geopark. Návštěvníci v něm mohou poznat 17 druhů hornin pocházejících z různých částí České republiky. Výlet tak lze spojit s nenásilnou lekcí geologie, která může zaujmout i starší děti.
Obří sud původně sloužil pro vinnou daň
Za další pozoruhodností se vyplatí vrátit přímo do Mikulova. V prostorách tamního zámku se nachází obrovský renesanční vinný sud z roku 1643. Nechal jej zhotovit kníže Maxmilián z Ditrichštejna a jeho objem dosahuje 1 014 hektolitrů.
Rozměry nejsou jedinou zajímavostí. Sud totiž nebyl určen především k uchovávání vína pro hostiny. Sloužil k ukládání vína odváděného poddanými jako daň z knížecích vinic. Podle Regionálního muzea v Mikulově jde o druhý největší historický vinný sud ve střední Evropě.
Po stopách novokřtěnců
Méně známou kapitolu historie města představují novokřtěnci, označovaní později také jako habáni. V Mikulově se začali usazovat už v roce 1526 a v oblasti působili téměř jedno století. Ovlivnili zdejší řemesla, hospodářství i kulturní život.
Jejich působení připomíná přibližně 1,5 kilometru dlouhá naučná stezka, jejíž začátek se nachází poblíž Dietrichsteinské hrobky. Díky krátké trase ji lze bez problémů zařadit do běžné prohlídky města a poznat přitom Mikulov z trochu jiné perspektivy.
Pyramidu v krajině vytvořili lidé
Přibližně deset kilometrů od Mikulova směrem na Pohořelice se nacházejí Dunajovické kopce. Právě tady stojí za pozornost Velká Slunečná, jejíž pravidelně odstupňované svahy mohou při pohledu z dálky připomínat pyramidu.
Za neobvyklým vzhledem však nestojí žádná dávná civilizace. Terasy začaly vznikat v minulém století při zemědělských úpravách svahu. V 60. letech se na jejich podobě podílel také Dominik Pecka, který prudký terén upravoval pro plánovanou vinici pomocí pásového traktoru S-100, známého pod přezdívkou Stalinec.
Réva se na upravený svah nakonec nevrátila, terasy ale zůstaly. Dnes nabízejí neobvyklý cíl pro pěší výlet a výhledy do krajiny vinic, polí a nízkých kopců. Oproti nejnavštěvovanějším částem Pálavy zde navíc bývá výrazně klidněji.
Krajinu Mikulovska lze poznávat i prostřednictvím vína
Víno k regionu neodmyslitelně patří a jeho vlastnosti ovlivňuje poloha vinic, půda, mikroklima i množství slunečního svitu. Právě proto mohou stejná odrůda a podobný způsob zpracování přinášet rozdílné výsledky podle toho, odkud hrozny pocházejí.
Pro Mikulovsko je významný především Ryzlink vlašský, kterému zdejší podmínky dobře vyhovují. Rozdíly lze hledat například mezi vinicemi na Pálavě a polohami v okolí Březí či Dolních Dunajovic. Zajímavým způsobem poznávání regionu proto může být ochutnávka vín ze stejné odrůdy, ale z různých tratí.
K výrazným místním producentům patří například Vinařství Volařík, které v roce 2026 získalo titul Vinař roku České republiky podruhé v řadě a celkově popáté. Úspěchy zdejších vinařů současně připomínají, jak úzce je na Mikulovsku vinařství propojeno s konkrétní krajinou a jejím geologickým charakterem.
Mikulovsko tak nemusí být pouze výletem za zámkem, Svatým kopečkem a známými pálavskými vyhlídkami. Od ostrova, který přežil zánik svého rybníka, přes staletý sud a habánskou historii až po terasovitý kopec nabízí řadu méně známých míst, která dokážou ukázat jižní Moravu z úplně jiné stránky.
Zdroj/foto: Šárka Podlenová, Vinařství Volařík, AI
