Možná se to zdá jako pohádka samo o sobě, ale věda má jasno – miminko naslouchá ještě dřív, než se narodí. Předčítání v těhotenství není jen milou tradicí, ale i silným nástrojem pro vývoj mozku a budování vazby mezi rodičem a dítětem.
Miminko naslouchá už v břiše
Mnoho budoucích rodičů si představuje, že první kontakt s knihou přijde až s dětskou postýlkou a plyšáky. Jenže lidské ucho – a hlavně mozek, který ho využívá – se začíná formovat už ve velmi raném stádiu těhotenství. Kolem 18. týdne těhotenství se u plodu začínají vyvíjet sluchové dráhy, a zhruba v 25. týdnu už miminko dokáže slyšet zvuky zvenčí. Hlas matky, tlumený rytmus jejího těla, ale i tóny hudby a lidské řeči si dítě zapamatuje.
A právě hlas rodiče – zejména ten maminky – hraje zásadní roli. Studie ukazují, že nenarozené děti dokážou rozlišit intonaci, rytmus a dokonce i specifické zvuky řeči. Pokud jim tedy čtete nebo zpíváte, zvykají si nejen na vaši intonaci, ale i na samotný jazyk. Po narození pak miminka dávají přednost hlasům a příběhům, které slyšely ještě v děloze. Překvapivé? Možná. Ale logické – miminko si tak od prvních okamžiků vytváří pocit bezpečí a známého prostředí.
Předčítání jako most mezi dvěma světy
Předčítání v těhotenství má řadu výhod, které dalece přesahují samotné poznávání slov. Především vytváří emocionální pouto mezi rodičem a dítětem. Když si sednete, položíte ruce na břicho a začnete číst nahlas, aktivně komunikujete s dítětem – a to, i když vám (zatím) neodpovídá.
Nejde o žádné esoterické kouzlo, ale o biologický fakt. Dítě vnímá změny vaší nálady, hlasu i tepové frekvence. Když čtete klidným hlasem pohádku, miminko to cítí. Takové rituály navíc pomáhají i vám – jako nastávajícím rodičům. Zpomalíte, ztišíte se, zaměříte pozornost na děťátko a začnete si k němu vytvářet vztah ještě předtím, než se poprvé podíváte do očí.
Psychologové často mluví o tzv. prenatálním „ladění“. To je proces, během kterého si rodiče zvykají na svou novou roli a dítě se postupně stává součástí jejich každodennosti. Pravidelné čtení je přirozený a snadný způsob, jak se do tohoto procesu zapojit.
Jak a co číst nenarozenému dítěti?
Pokud vás myšlenka předčítání miminku zaujala, možná si říkáte: „A co mu mám vlastně číst?“ Dobrá zpráva – v zásadě cokoliv, co máte rádi vy. Dítě nerozumí slovům, ale reaguje na melodii a rytmus řeči. Pohádky, říkanky, básničky nebo i váš oblíbený román – vše, co čtete s láskou, má smysl.
Ideální jsou ale krátké, rytmizované texty – dětské básničky, ukolébavky nebo klasické pohádky s jednoduchou strukturou. Výborně fungují i knihy s opakováním a rýmy, které dítěti (i vám) přinesou uklidňující pocit předvídatelnosti. Nezapomínejte ani na písničky – zpěv je pro miminko ještě silnější stimulační prvek než čtené slovo.
Důležitá je pravidelnost. Každodenní rituál, třeba pár minut čtení před spaním, pomáhá dítěti i rodiči navodit klid a vytvořit pouto. Nebojte se zapojit i partnera – hlas tatínka je sice hlubší a jiný než maminčin, ale právě tím je pro miminko zajímavý a přínosný.
Efekty po narození: lepší jazyk, větší klid
Možná to zní neuvěřitelně, ale výzkumy skutečně potvrzují, že děti, kterým bylo čteno už během těhotenství, vykazují lepší jazykové schopnosti v pozdějším věku. Rychleji se učí nová slova, mají bohatší slovní zásobu a více reagují na hlasovou stimulaci. Vědci z univerzity v Helsinkách například zjistili, že novorozenci, kterým byla během těhotenství často čtena konkrétní slova, na tato slova po porodu reagovali mozkovou aktivitou výrazně silněji než ostatní děti.
Ale není to jen o jazyce. Děti, kterým rodiče předčítali už během těhotenství, bývají klidnější, snáze se utiší při poslechu známého hlasu a rychleji si vytvoří rutinu. Čtení se tak stává nejen nástrojem rozvoje, ale i prostředkem k utišení, uspávání a navázání vztahu.
A co víc – pokud se čtení stane běžnou součástí vašeho dne, je pravděpodobnější, že se knihy stanou přirozenou součástí života i vašeho dítěte. A jak víme, láska ke čtení je jedním z nejcennějších darů, které můžeme dětem dát.
