Možná to znáte z vlastní zkušenosti – prosby, přesvědčování a někdy i ultimáta u jídelního stolu. „Jez, nebo…“ zní varování z úst rodičů a prarodičů. Odborníci však varují, že takový přístup může vést k opačnému efektu. Proč děti někdy naopak odmítají jíst, když jsou nuceny, a jak se k jejich stravování postavit jinak?
Dětské chutě a jak se rozvíjejí
Jedním z hlavních důvodů, proč děti občas odmítají jíst určité potraviny, je přirozená fáze vývoje jejich chuťových preferencí. U dětí se chutě rozvíjejí postupně a není neobvyklé, že některé potraviny zpočátku odmítají. Tento jev je známý jako neofobie – strach z nových chutí a pokrmů. U dětí se projevuje zejména mezi 2. a 6. rokem a je částečně daný instinktem, který jim napomáhá vyhýbat se potenciálně škodlivým látkám.
Nutí-li rodiče dítě k tomu, aby jídlo snědlo za každou cenu, často tím vytvářejí negativní emoce spojené s daným pokrmem. Podle psychologů si tak dítě může vytvořit vůči určité potravině averzi, což může přetrvávat i v dospělosti. Místo toho odborníci doporučují dát dítěti možnost seznámit se s novým jídlem bez tlaku, například tím, že rodič sám jídlo ochutnává a ukazuje, že je pro něj příjemné.
„Jez, nebo…!“ – proč to nefunguje?
Pro mnohé rodiče je přístup „jez, nebo nebudeš mít dezert“ způsobem, jak udržet kontrolu nad stravováním svých dětí. Ve skutečnosti však taková forma podmiňování může vést k opačnému efektu. Dítě může začít jídlo vnímat jako povinnost nebo dokonce trest. Místo toho, aby si vytvořilo zdravý vztah k jídlu, naučí se, že jídlo je něco, co musí „přetrpět“, aby dostalo to, co chce.
Odborníci na výživu a psychologové radí rodičům, aby místo toho, aby nutili dítě sníst vše, co má na talíři, vychovávali děti ke zdravému přístupu k jídlu prostřednictvím dialogu. Například se mohou ptát: „Jaké části tohohle jídla se ti líbí? Co bys chtěl na příště změnit?“ Díky tomu se dítě učí své chutě pojmenovat a rodiče mají možnost objevovat nové způsoby, jak dítěti dané potraviny přiblížit.
Alternativy, jak děti motivovat k jídlu
Namísto nátlaku a podmiňování mohou rodiče využít různé alternativní přístupy, které pomáhají dětem rozvíjet zdravý vztah k jídlu. Jednou z účinných metod je například společná příprava jídel. Dítě, které pomáhá připravit jídlo, se na něj obvykle těší a cítí k němu větší zodpovědnost. Další možností je hra s barvami a texturami potravin, což dítěti pomáhá objevovat nové chutě zábavnou formou.
Rodiče také mohou dítě povzbuzovat k tomu, aby vyzkoušelo jídlo s tím, že mu dovolí říct „ne“ v případě, že mu nebude chutnat. Vzniká tak prostředí, kde dítě necítí tlak, ale může bezpečně zkoumat nové chutě a textury. Tento přístup, známý jako „nabídka, ne nátlak“, dává dítěti prostor rozhodnout se samo a rozvíjí jeho vlastní intuici ohledně toho, co mu chutná.
Jak zdravý přístup k jídlu může ovlivnit budoucí stravovací návyky?
Zdravý vztah k jídlu v dětství může mít dlouhodobý dopad na stravovací návyky v dospělosti. Pokud si dítě odnese pozitivní zážitek z objevování nových chutí, je pravděpodobné, že se v budoucnu bude lépe přizpůsobovat rozmanité stravě. Naopak negativní zkušenosti mohou vést k různým stravovacím problémům, jako je vyhýbání se určitým jídlům, přejídání nebo naopak striktní omezování.
Vědomý a podporující přístup rodičů je velmi důležitý. Rodiče mohou dítě vést k tomu, aby si samo uvědomovalo, kdy má hlad a kdy je syté. Důležité je, aby dítě bylo vnímáno jako aktivní účastník v rozhodování o tom, co jí. Odborníci doporučují, aby se u jídelního stolu vytvořilo příjemné prostředí, kde je jídlo společenskou událostí a nikoli stresovým momentem.
Výchova ke zdravému vztahu k jídlu není snadná, ale trpělivý přístup a respektování chutí dítěte mohou přinést dlouhodobé výhody.
