Podle nejnovějšího průzkumu STADA Health Report 2024 se 43 % Evropanů a dokonce 47 % Čechů obává stárnutí. Tento strach se však výrazněji projevuje u mladších dospělých, zejména ve věkové skupině od 18 do 34 let. U této skupiny vyjádřilo obavy z přibývajících let 46 % Evropanů, ale u mladých Čechů se jedná o ještě vyšší číslo, konkrétně 55 %. Ženy navíc stárnutí vnímají jako větší problém než muži – strach z něj má téměř polovina žen ve věku 18 až 34 let, což v České republice činí 57 %.
Stárnutí v různých zemích Evropy
Pohled na stáří se liší napříč Evropou. Největší strach z něj mají obyvatelé Polska (53 %), Spojeného království (51 %) a Irska (50 %). Na opačném konci spektra jsou země jako Nizozemsko (31 %), Švýcarsko (32 %) a Srbsko (33 %), kde je míra obav ze stárnutí nejnižší. Tyto rozdíly mohou souviset s kvalitou zdravotní péče, životními podmínkami a kulturními faktory v daných zemích.
Hlavní důvody obav ze stárnutí
Fyzické omezení na prvním místě
Největší obavy Evropanů (a tedy i Čechů) ze stárnutí se týkají ztráty fyzických schopností. Tento aspekt zmiňuje 68 % dotázaných, přičemž u Finů a Maďarů toto číslo dokonce dosahuje 79 % a 77 %. V České republice se fyzické omezení obává 76 % lidí, což je velmi blízko evropskému průměru.
Nemoci spojené s věkem
Druhým největším strachem jsou nemoci typické pro vyšší věk, jako je Parkinsonova choroba, Alzheimerova choroba nebo stařecká demence. Tyto nemoci znepokojují 60 % Evropanů. Největší obavy z nemocí mají obyvatelé Portugalska (75 %), zatímco Češi uváděli tento důvod v 71 % případů.
Strach ze závislosti na druhých
Další výraznou obavou je ztráta soběstačnosti a možná zátěž, kterou by člověk mohl být pro své okolí. Tento strach vyjádřilo 59 % Evropanů, v České republice dokonce 62 %. Nejvýraznější je tento pocit opět u obyvatel Portugalska (74 %) a Španělska (73 %).
Chronická onemocnění
Více než polovina dotázaných se rovněž obává chronických onemocnění, jako jsou rakovina nebo srdeční problémy. Tyto obavy jsou nejčastější v Portugalsku (68 %) a České republice (65 %).
Pozitivní vnímání stárnutí
Přestože stárnutí vyvolává v mnoha lidech obavy, existuje i skupina těch, kteří se tohoto životního období neobávají. Podle průzkumu 36 % Čechů a 44 % Evropanů uvedlo, že je stárnutí nijak neděsí. Tito lidé vnímají stárnutí jako přirozenou součást života, což potvrdilo 79 % dotázaných, kteří se stárnutí neobávají. Zde opět vedou Finové, z nichž 87 % tento názor sdílí, zatímco v Česku je to 82 %.
Lhostejnost k nezměnitelným věcem
Někteří lidé se smířili s tím, že stáří je nevyhnutelné a nemá smysl se jím trápit. Tuto lhostejnost k věcem, které nelze změnit, uvedlo 48 % dotázaných, přičemž nejvíce z nich pochází z Maďarska a České republiky (59 %).
Radost z odchodu do důchodu
Další skupina lidí se na stáří těší. Především se těší na odchod do důchodu a s tím spojený volný čas pro sebe a své blízké. Tento důvod uvedlo 16 % všech respondentů. Nejčastěji se na důchod těší lidé z Rakouska (33 %), Německa (27 %) a Švédska (26 %).
Útěcha v náboženství
Část lidí (16 % evropské populace a 12 % Čechů) nachází útěchu ve víře a přesvědčení, že lidský život má duchovní rozměr, který přesahuje pouhou pozemskou existenci. Tento názor sdílí zejména obyvatelé Rakouska, Švýcarska, Irska, Slovinska a Maďarska, kde tuto odpověď uvedlo 20 % lidí.
Štěstí a spokojenost jako hlavní faktory
Lidé, kteří se cítí šťastní, mají obecně menší obavy ze stárnutí. Průzkum ukázal, že 40 % šťastných Evropanů se stáří nebojí, zatímco u nešťastných lidí je to 59 %. Podobný trend je patrný i v České republice, kde se stárnutí obává 44 % šťastných lidí, ale 63 % těch, kteří se necítí šťastně.
Stejně tak se menší obavy ze stárnutí objevují u lidí, kteří jsou spokojeni se svým vzhledem (37 % oproti 54 % nespokojených) a u těch, kteří mají dobré duševní zdraví (38 % oproti 58 % se špatným duševním zdravím). V České republice je tento rozdíl opět patrný – stárnutí se obává 38 % lidí s dobrým duševním zdravím, zatímco u těch s horším duševním zdravím toto číslo stoupá na 63 %.
